Pivovarnictví v Budějovicích samozřejmě nebylo jediným předmětem sporů a soupeření českého a německého společenství. Náš komiks si ale právě pivovarnictví zvolil jako pozadí, které může pomoci zmapovat jako technologické proměny, kterými toto významné průmyslové odvětví v 19. století prošlo, tak i politické zvraty v jihočeském regionu. Budějovice a celé okolí nabyly na významu poté, co byla roku 1832 otevřena koněspřežní železniční trať, propojující obchodní trasy, využívající dosud jako „dálnice“ Vltavu a Dunaj. Koněspřežka nakonec propojila Budějovice a Linec – a z dosud ospalého maloměsta učinila centrum jihočeského průmyslu a obchodu.

Právě na Lineckém předměstí, kde u hostince U Zelené ratolesti koněspřežka končila, vznikl v letech 1847—1852 moderní měšťanský pivovar s vlastní ledárnou, která umožnila přechod na novou výrobu, tzv. spodní kvašení.

‍Novější český akciový pivovar (dnešní Budějovický Budvar) byl založen po rozkolu budějovických právovárečníků. Ten nastal v souvislosti s přípravou stoletého jubilea roku 1895, sto let od chvíle, kdy město předalo oba staré pivovary  - Velký a Malý – do soukromých rukou měšťanů, kteří si tehdy ještě společně říkajli Budvajzři (Budweiser). S nárůstem nacionalismu během 19. století se doposud soudržné vícejazyčné měšťanské společenství začalo střetávat, až se nakonec roku 1865 česko-německá radnice v čele s Františkem Josefem Klavíkem rozpadla. Městské záležitosti na dalších třicet let ovládaly německé strany, dlouhou dobu pod starostováním Klavíkova vzdáleného příbuzného, velkostatkáře Eduarda Claudiho.Hlavním hybatelem českých zájmů v Budějovicích se stal třetí českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík. Jeho jméno dnes nese věhlasné budějovické gymnázium.         Náš komiks svedl k fiktivním rozhovorům nad pivem dohromady nejvýznamější osobnosti budějovického veřejného života během 19. století. V příběhu zmíněné návštěvy a archivní objevy historika Františka Palackého ovšem nejsou výmyslem, ale výsledkem pečlivého bádání jihočeských regionálních historiků a historiček. Nejzasvěcenějším z nich býval Karel Pletzer (1922-2002). Totéž platí pro poznatky o proměnách českého pivovarnictví a revolučním přechodu na odborné vaření s pomocí teploměru a hustoměru, jak je propagoval sládek František Ondřej Poupě. Všem nadšeným badatelům, kteří vypátrali a shromáždili četné snesli detaily o dějinách pivovarnictví a budějovické mikrohistorii, je náš příběh věnován.