Karviná
tak tohle
je ten slavný
šikmý kostel.
je šikmější
než věž v itAlské
pise.
kostel dal v roce 1736
postavit hrabě františek
larisch.
havířovská rodačka
karin lednická  o něm
napsala tuhle knihu.
This is some text inside
kostel ale ohrozila těžba černého
uhlí, kterou se karviná proslavila.
od roku 1854 pod kostelem vytěžili
53 metrů uhlí.
kostel se naklonil...
...a časem se kvůli
poddolování propadl
o více než 37 metrů.
v 90. letech hrozilo
dokonce zřícení kostela.
nakonec se propad zastavil
a kostel opravili. a přesto je
vychýlen o 7 stupňů.
tý jo, to je
náklon asi o 80
centimetrů, ne?
přesto se tady
každou neděli konají
bohoslužby.
lidi tady musí mít
závratě. strop je
vážně hodně nakřivo.
Celá historie
Karviné je nahnutá.
kostel je jediná stavba, která zbyla
z původní karviné, která přitom před
sto lety byla průmyslovou metropolí.
v roce 1930 tu prý žilo skoro
23 000 obyvatel.
Pracovaly zde tisícovky lidí. Před sto
lety v okolí stály secesní domy,
hornické kolonie. Nechyběly lázně,
vilová čtvrť, biograf, hostince, německé,
české i polské školy, zámek a kostely
pro zbožné lidi. Z původní obce Karvín
se ve 20. letech minulého století
stalo město.
kousek odsud stál
i kostel svatého jindřicha.
dovnitř se vešly až čtyři tisíce
lidí. říkali mu nový, byl až
z konce 19. století.
hned vedle stála radnice. karviná díky
uhlí rostla. V roce 1908 ji starý císař
František Josef I. povýšil na městys.
to tu asi byl k vidění
víc než jeden kostel jako
dneska...
Tehdy to byla
Karwina nebo Karwin.
No a dneska tu žije
sotva dvacet lidí.
Prý se Karviná ještě
v minulém století psala
se dvěma „n“…
Název se dvěma „n“ se využíval
po roce 1920. Dříve se říkalo
Karwina nebo Karwin.
Po válce se mělo od českých i německých
názvů upustit. Ale město Karviná, jak ho
znáš dnes, vzniklo až v roce 1948.
Tehdy došlo ke spojení obcí:
Fryštátu, Ráje, Starého Města,
Darkova a taky Karvinné.
A k čemu jsou ty
trubky? Kolem Silnic
je jich plno.
Potrubí dálkového topení.
To jsou ty větší, zateplené.
Menší trubky byly na vodu
z vypírání uhlí.
Vedly do kaliště.
To je takový rybník, jen voda
v něm byla tmavší. Jemný uhelný
prach totiž úpravny u dolů
neuměly zachytit. Tak
ho „utopily“.
Ve druhé půlce 19. století byl o uhlí
obrovský zájem. Hraběcí rod Larischů
na Karvinsku s těžbou začínal. Měli
tu pět dolů: Jindřich, Františka, Hlubina
a Jan-Karel. V roce 1911 přibyl ještě
důl František v Horní Suché.
Kolik Larischové
zaměstnávali lidí?
Tisíce. Přicházeli sem
z okolí. Poláci a Němci ze
Slezska, mnozí i z krajů dál
za Krakovem, z Haliče.
Největší důlní
neštěstí široko daleko.
Na dolech Františka
a Jan-Karel došlo 14.
a 15. června k několika
výbuchům.
Zahynulo 235 horníků.
Příčiny dodnes nejsou
úplně objasněny.
zůstalo po nich
130 vdov a skoro 200
sirotků!
lekl jsem
se, že je to nějaký
duch!
pardon, zaslechl jsem,
o čem jste mluvili. Zůstalo
po nich 130 vdov a skoro 200
sirotků. Hrabě Larisch dal
jako upomínku postavit
kapličku.
kdo
byl ten
larisch?
zajděte si
na zámek!
Původně na tomto místě býval gotický
hrad, už za polských Piastovců. Rodina
Larisch-Mönnich ho koupila až roku 1792..
Sídlo majitele dolů
jsem si tedy představoval
jinak…
Larischové tu měli ještě
dva… Jenže dneska už jiný
hraběcí zámek v Karviné
nenajdeš.
…Larischové z Karviné
odešli v roce 1945. Potomci
žijí v Americe, ve Španělsku,
Brazílii, Sem moc často
nejezdí.
Rodině prý patřila
velká část Karviné.
Larischové tu měli
doly, koksovnu, pilu
pivovar. V Darkově
i lázně.
Ty byly známé i v
zahraničí. S neduhy se tu
léčili členové císařského
dvora, horníci i vojáci.
jeden
z karvinských
hrabat byl prý
ministrem.
hrabě johann
larisch získal v roce
1865 post rakouského ministra
financí. směřoval
i výš!
Synovce Jiřího oženil s hraběnkou allersee, dvorní dámou císařovny Alžběty zvané Sissi.  Ale toto manželství
nedopadlo šťastně. Hrabě byl žárlivec
a hraběnka si zase dělala ráda věci
po svém. Později bylo manželství
soudně rozvedeno.
Přesně. Jenže za 2. sv. války obsadila
zámek německá armáda. A v prosinci 1944
zámek vyhořel. Prý kvůli rozpálené
žehličce... Larischové utekli před
postupující Rudou armádou.
tady někde stál od roku
1873 zámek solca. největší
larischovo sídlo. hrabata
tu žila až do roku 1945.
solca: takže stával
ve městě, kde dřív byly
radnice A škola, obchody
i nový kostel?
Po válce v Československu aristokratům
málokdo přál. Larischové sice nebyli
nacisté, ale i tak jejich majetek, lázně
a doly „znárodnil“ stát hned po válce.
Zámek sice ještě chvíli sloužil, ale kvůli poddolování ho v roce 1953 zbourali.
Dneska jen málokdo ví, kde přesně stál.
Takže stará Karviná
vyrostla s černým uhlím – a pak
se propadla do díry, která po něm
zbyla. A zůstal jen šikmý kostel,
na který se jezdí dívat turisti.
Ale co bude dál?
Teď tu jsou jenom
stromy a keře. Někdo věří,
že se tu jednou zase budou
pást krávy. A třeba se sem
vrátí i lidi. Čas ukáže.