Vzdát se už
nemůžeme, pane.
Pravda. Jednou mi
ta potupa úplně stačila.
Ale bez pomoci tuhle ruinu
dlouho neuhájíme.
Z Klatov ani ze Sušice
nám už posily nepošlou.
A Žižka dorazí co nevidět.
Do Dvou tří dnů je tady.
Pokud ho cestou nezdrží
nějaký klášter. Poslední půlrok
s Pražany plenil východní Čechy.
A jediný klášter nenechal
stát!
Podlažice lehly popelem,
Sedlec, Opatovice na Sázavě,
preláti i kněží prý hořeli jak
fakule...
Jediná naše naděje
je můj švagr. Snad náš
posel dorazí...
Pan Menhart?
Na Velharticích ale
není silná posádka...
Tady na Rabí už není
Co bořit ani vyloupit.
Táboři Tu před rokem řádili
jak utržení ze řetězu.
Vavřinec z Březové ve své Husitské kronice popisuje Žižkovo dobývání Rabí roku 1420 takto:
"....Vypálili klášter v Nepomuku a dobyli přepevného hradu Rabí, v kterém bylo pro bezpečnost od duchovních i světských ze sousedství uloženo mnoho majetku takřka neodhadnutelného na klenotech ze zlata, stříbra a drahých kamenů, na drahocenných rouchách a zbraních . A to všechno - toliko s vyjímkou ukořistěných peněz, zbraní a koní - vynesli z hrad, nakladu na jednu hromadu a spálili a rovněž před hradem upálili sedm mnichů a kněží, které ve svrchu jmenovaném hradu zastihli. Zajali i mladé syny pána toho hradu Jana řečeného Krk a ty si vzal pod svou péči hejtman Žižka, který byl nadmíru odvážný a statečný. Jeho řízením se hotovilo všechno vojsko a za ním šli všichni sedláci, třebas bez zbroje, jenom s cepy, palicemi, samostříly a sudlicemi a velmi ochotně ho poslouchali. Potom ten hrad zpustošili a spálili.
Starý letopisec píše v rukopise Křížovnickém:
Téhož léta předtiem málo zlezli Rabí hrad, a pobravše zbožie i zapálili hrad a kněží spálili; i brali se preč, neosadivše hradu, neb na něm nesměli ostati.
Úplně jako živý
je vidím před sebou!
Že o tom kroniky
Nepíšou, neznamená,
že se to nemohlo
stát!
Hm... to máš
pravdu. Všechny
záznamy mluví
o tom, že Žižka
přišel o oko při
druhém dobývání
Rabí. Ale vlastně
nic víc. A co že se
ti teda zdálo?
Krk, pán na Rabí,
se spoléhal na pomoc
svého švagra, Menharta II.
Z Hradce.
Nó, to mohl. Menhart
pobýval nedaleko, na hradu ve
Velharticích. A během druhého
obléhání ho prý dokonce Žižkovi
muži zajali. Jenže zase nevíme, co
tady dělal!
Co když Krk stačil vyslat
na Velhartice zvěda s žádostí
O pomoc? A když pak táboři znova
oblehli sotva opravené Rabí,
v zoufalství uvažoval o tom,
že zkusí Žižku odstřelit!
To nezní jako úplný
Nesmysl. Rozhodně to není
v rozporu s tím, co píšou
kronikáři. Nejsi ty
jasnovidec?
Dneska se to
mimořádně povedlo, ten
nápad s atentátem byl boží!
Míváš takové sny často?
Ukaž, otřu
ti to. Byls
výbornej.
Čert vzal sny...
Podívej se, jak vypadám.
Pálí to jak..., oni koupili
kečup s chilli!
Jen aby to teď
lidi všude nEvyprávěli
jako hotovou věc.
Neboj, přece
chápou, že je to jenom
rekonstrukce, nebo
snad ne?
No jen aby. Ale ten
neznámý pražský kolegiát,
co psal ve starých letopisech
o obléhání, by z nás měl
možná radost.
A jak se z toho
vlastně Žižka
vykřesal?
Držte ho pořádně,
ať se necukne.
Ten se necukne,
je duchem jinde.
Těžko se divit, dva
dny ho s takovou ránou
drncat na voze...
Nemluv a pracuj, mistře.
Zachraň bratru Žižkovi zrak!
Co bychom si počali
se slepým vůdcem?
Trochu jsem se včera
díval do té knížky o Žižkovi.
Po pár týdnech už ho normálně
vezli na voze při tažení k Mostu!
Sice nezvládl jet na koni,
ale už táhl do boje.
Jo. Jeho věhlas ještě
stoupl. Sice slepý, ale
utekl smrti z lopaty.
Vyvolený Boží bojovník!
Houby, slepý. Četls
Tu knížku pořádně? Vždyť
dva roky potom v bitvě
u Strauchova dvora Žižka
osobně palcátem...