Jako vzpomínka
pro potomky na
tuto bájnou historii
byly jejich podobizny
umístěny na radnici
v Hostinném.
Podle nich získaly
nedaleké Krkonoše své
dnešní jméno.
Riesen - obři,
Gebirge - hory.
Riesengebirge - hory obrů.
Před mnoha staletími se
zdržovali dva obři tam, kde
bylo později založeno
město Hostinné.
no a nepůjdeme se
na ně teda podívat?
stejně sis chtěl
odpočinout.
V prastarých dobách
měly být vůbec celé Krkonoše
obydleny násilnickým obřím Plemenem. Mezi boudami na České
a Tetřeví louce je ještě dnes
k vidění kuželník hostinských
obrů.
To je nesmysl,
moje maminka
mi vyprávěla
jinou pověst!
Území kolem Hostinného
svého času pokrývaly husté a neprostupné lesy. zdržovali se tam divocí vlci, medvědi, losi a lišky.
koho nevyčmuchala
havěť, toho si našli
lupiči, kteří se tu
v lesích skrývali.
když měl člověk štěstí
a vyhnul se lupičům i divoké věři, pořád se mohl v lese zranit,
zabloudit azemdlít žízní, což se také často stávalo.
Proto měšťané hledali chrabré jinochy, aby pocestné v temném lese chránili. po dlouhém shánění nakonec Vybrali statného pekaře
a řezníka.
ti dva se svého úkolu zhostili věru chrabře a od té doby se do lesů už nikdo nebál chodit. tedy kromě divoké havěti a lupičům.
díky svým hrdinským čínů
si oba brzy vysloužili
pověst hrdinů.
proto jim posmrtně
postavili sochy na
radniční věži.
Ale no tak, všichni přece vědí,
že obři nebyli žádní dobráci!
bylo to takhle. v okolních
lesích se zdržovali dva obři, kteří
pustošili a plenili jak krajinu,
tak město samotné.
bylo to takhle. v okolních
lesích se zdržovali dva obři, kteří
pustošili a plenili jak krajinu,
tak město samotné.
This is some text inside of a div block.
nešťastní obyvatelé si
nevěděli rady, jak se dvou
obřích lumpů zbavit.
přestože vystavěli
okolo města vysokou a pevnou
zeď, před zloduchy je to
neochránilo.
až nakonec jeden
z obyvatel přišel s poněkud
zvláštním nápadem
když spatřili, že oba obři
hodlají na město opět zaútočit,
ve věží nad hlavní bránou
připravili obrovský kotel plný
horké moučné kaše.
Když obři v dobré náladě, těšíce se na snadnou kořist, vlezli do brány, všechna připravená kaše byla na ně vylita. okamžitě je oba oslepila
a znehybnila.
Toho okamžiku
využili hostinští
a obry palicemi
umlátili.
Na památku
jejich vítězství
nad netvory umístili
podobizny obrů
na radnici.
no tak to jsem
z toho jelen, ty
pověsti se navzájem
vyvracejí!
však jsou to
taky pověsti.
musíme to zkusit
jináč.
možná nám
pomůže si ty
obry pořádně
prohlédnout.
každý popcestný, který do lesa
vstoupil, musel počítat s tím,
že si ho tahle havěť lese vyčmuchá.
jsou to rytíři, ale ve zbroji
starého říma. na omítce je
i sgrafita. Takže to celé tady
asi vzniklo během renesance, kdy
se i měšťané podle módy
hlásili ke kultuře starých
Řeků a Římanů.
Ale proč jsou na na radnici? Na náměstí, a ne někde u brány, když podle pověstí měli město bránit?
Tady ten vchod na radnici vypadá hodně staře. Podle popisku na zdi tenhle vchod vedl do mázhauzu, velké místnosti, kde se třeba
obchodovalo…
tady ve zdi je nějaký kus železa.
Píšou tu, že to byl „vídeňský loket“, měrná jednotka na měření
prodávaného plátna…
hele, tady nad vchodem jsou
nějaké mořské panny, nebo co.
TAKŽE
SE TADY KONALY TRHY
A OBCHODY VE VELKÉM.
A PROTO SI TU NA PAMÁTKU
POSTAVILI SOCHY DVOU
TÝPKŮ?
NO JO, JENŽE TO SI PŘECE
NEPOSTAVÍŠ JEN TAK. TOHLE NENÍ
LEGO. TOHLE JE DRAHÁ SRANDA.
MUSELI MÍT JINÝ DŮVOD.
ALE JÁ JSEM
UŽ PODOBNÉ
SOCHY NA NÁMĚSTÍ
V NĚMECKU VIDĚL.
JAK SE JIM JENOM
ŘÍKALO?
roland!
rolandi se jim
říkalo!
To jako že si
tu kupci směli vyložit svoje
fidlátka, že jo? Takže už víme, že tu ti obři jsou asi tak od renesance, to je u nás, pokud vím až tak 16.-17. století.
Proto jsou oblečení tak
zvláštně. A jsou na náměstí,
protože se tu pořádaly trhy
a hojně se tu obchodovalo.
Takže to nejsou obři! Jsou
to ochránci práv měšťanů
a kupců! Jen si to tady
zaobalili do tajuplného
krkomošského příběhu.
z ochránců si časem
místní ve zkazkách udělali
nepřátele a zapomněli, jak se
tu dřív mohlo dobře žít…
Není to pro české pohraničí
nějak typické?
a to ještě
nevíte, co ti obři vyvádějí
každé léto během pouti
Porciunkule…