Takzvané selské baroko je unikát české architektury. Jedná se o vesnické stavby, převážně statky majetnějších jihočeských sedláků. Označení baroko je ale trochu matoucí. Štukové ornamenty zdobených barevných štítů jihočeských statků sice napodobují motivy barokní éry 17.-18. století, využívají i prvky klasicismu. Většina staveb pochází z dvacátých až osmdesátých let 19. století. Některé prvky se však udržely u novostaveb i během dalších desetiletí.

Staviteli statků nebyli vyškolení architekti, jak je to běžné u významných kostelů, paláců nebo pevností. Selské baroko tvořili obyčejní, ale zruční zedničtí mistři, pocházející z řad místního obyvatelstva. Obvykle měli řadu tovaryšů, jejich dílny čítaly i čtyřicet řemeslníků. Své řemeslo mistři ale ovládali, a protože se po vyučení vydávali do světa na zkušenou, měli obvykle i rozhled po světě. Častou inspirací byly historické budovy ve Vídni, ale i práce na šlechtických dvorech, které často pocházely právě z doby baroka. Proto na zdobených štítech jejich staveb najdeme prvky odpozorované ze vrcholných barokních staveb, ale i z prvků éry klasicismu a rokoka.

Kromě nápodoby falešných sloupů (pilastrů), balustrád, volut nebo nik ale zedníci na ornamentech statků využívali i oblíbené místní motivy známé z keramiky nebo z lidových výšivek. Při tvorbě štukové výzdoby projevovali vlastní nápaditost. I prvky „vysoké“ architektury přizpůsobovali místním zvyklostem, ale především potřebě a vkusu svých zákazníků. Těmi byli povětšinou majetní sedláci, kteří si díky výnosnosti jihočeských obilných polí mohli dovolit přestavět dříve běžné dřevěné vesnické domy na výstavné zděné usedlosti. Kromě obydlí se tento styl uplatnil i na užitkových částech statků, především na sýpkách (špýcharech), stájích a stodolách. Nejznámější mistři pocházeli z Jižních Čech. Patřili k nim Jan a František Šochovi, otec a syn, pocházející ze Zálší na Soběslavsku, nebo Martin Paták z Vlastiboře (1820-1889), zmíněný v našem příběhu. V okolí Týna nad Vltavou stavěl Jan Hospodář, na Prachaticku a Volyňsku zase působila dílna Jakuba Bursy z Dolních Nakvasovic. Mnohé z tvůrců ale neznáme jménem. Nejvíce dochovaných staveb ve stylu selského baroka se nachází uprostřed Jižních Čech, na Budějovicku, Soběslavsku, zejména ale v oblasti zvané tradičně Blata, přibližně mezi Netolicemi a Kardašovou Řečicí. Turisticky nejznámější je ves Holašovice na Českobudějovicku, památkově chráněná vesnice, která byla roku 1998 na zasedání v japonském Kjótu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Japonští hrdinové našeho komiksu jsou připomínkou této události.

Užitečné odkazy:

Dochované památky selského baroka podrobně mapují stránky: www.selskebaroko.cz
Slovníček architektonických pojmů i další informace o zednických mistrech: www.selskebaroko.cz/selskebaroko/slovnik/slovnik.htm
O životě na soběslavských a veselských Blatech se nejvíce dozvíte v Soběslavi v Blatském muzeu, pobočce Husitského muzea v Táboře: https://www.blatskemuzeum.cz/smrckuv-dum-sobeslav/zivot-na-blatech-a-kozacku/
Do expozice Blatského muzea můžete nahlédnout zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/2201701-z-navsi-za-pec-blatske-muzeum-otevrelo-etnografickou-expozici

Galerie

Video