PO DLOUHÉ POUTI EVROPOU PŘIJEL
POČÁTKEM ROKU 1375 čtrnáctiletý
český král Václav IV. v doprovodu
svého otce Karla IV. na hrad
Křivoklát.
rád tě zase vidím,
pane beneši, můj
vychovateli.
i tebe, příteli  
z dětství, kancléři
jane.
Vítej na hradě svých
předků, pane králi. Křivoklát
býval chloubou  rodu Tvé
pramáti Elišky Přemyslovny.
po dlouhých měsících
putování v cizích krajích
mi otec dovolil na
chvilku vydechnout.
Právě proto jsem ti,
králi, pro potěchu oka i ducha
přinesl knihu popisující příběh
rytíře, který se také hodně
nacestoval.
Václav IV.,
král český
kancléř
Jan z Jenštejna
kronikář Beneš
Krabice z Veitmile
pověst
o bruncvíkovi?
Znáš ji, vím.
Ale tahle verze
je psána česky!
knížete bruncvíka prý
vždy lákaly daleké země
a dobrodružství.
Opustil svou
drahou ženu...
... a vydal se do světa hnán
představou, že do českého
znaku získá lepší symbol, než
byla orlice, kterou si v boji
vysloužil jeho otec.
Až jednoho dne
ztroskotal se svou
družinou na ostrově
s jantarovou horou.
Bruncvík na své
cestě navštívil
mnoho exotických
zemí.
ostrov
byl prokletý.
Nebylo z něj
návratu.
Bruncvík se pomalu
začal smiřovat s tím,
že život dožije sám
na pustém ostrově.
Jednoho
dne spatřil
obrovského tvora,
plachtícího
po obloze.
Byl to pták noh,
který přilétal jednou
do roka na ostrov
lovit místní zvěř.
Bruncvík pochopil,
že se mu naskytla
šance, jak se
z ostrova
dostat.
Ukrytý ve zvířecí
kůži čekal na
záchranu…
... a nechal se ptákem
nohem odnést pryč
z ostrova přímo do
hnízda mezi jeho
mláďata.
Bruncvík málem padl za
oběŤ jejich spárům, ale
podařilo se mu z hnízda
prchnout.
Když utíkal lesem,
náhle před sebou spatřil
zběsilý souboj.
Statečný lev sváděl lítý
souboj na život a na smrt
s devítihlavou saní!
Bruncvík neváhal
a neohroženě přispěchal
lvu na pomoc.
PO VÍTĚZNÉM BOJI SE LEV
S BRUNCVÍKEM SPŘÁTELILI. PŘI
SPOLEČNÉM PUTOVÁNÍ ZAŽILI
JEŠTĚ MNOHÁ DOBRODRUŽSTVÍ.
dramatické,
ale příběhů o rytíři bojujícím
se lvem po boku znám z ciziny
víc. podle francouzské básně prý
jeden z nich, yvain, patřil dokonce
k družině krále artuše.
A osamění na pustém
ostrově i záchranu v kůži
přece zažil i Odysseus. Jako by
se v Bruncvíkovi opakoval
nejeden starý příběh…
saň v příběhu by
mohla symbolizovat
zlost a nepravost.
lev, který je
v českém znaku, zase
symbolizuje slunce
a světlo.
dříve ale byla
v českém znaku
orlice.
to přece vím, jsme
v sále, který vybudovali
přemyslovští králové.
Byl to přece můj praděd
Přemysl Otakar II., kdo si zvolil
stříbrného lva do znaku! Možná ho
měl na štítu, když hrdinně zahynul
na Moravském poli…
Pozor, můj pane. Znám
staré listiny. První pečeť
se lvem na štítu používal
už Přemyslův prastrýc,
moravský markrabě
Vladislav Jindřich!
Takže Bruncvíkův
lev přišel do Čech
z Moravy?
Vladislav nebo Otakar
dobře udělali! V našem znaku
se český lev pěkně druží se lvem
lucemburským! Už můj slavný děd
Jan ctil památku Otakara, krále
železného a zlatého.
a není divu. za panování
přemysla otakara II. sahaly
hranice české říše až
k jaderskému moři.
založil celou řadu měst,
hradů a klášterů a v jeho době
se začal stavět také Křivoklát.
Z moci Přemysla Otakara II.
měli v říši všichni strach.
Slavné časy, pane
Beneši!!! Ale jak vlastně
dopadne český
Bruncvík?
V pustém kraji narazili Bruncvík
se lvem na hrad mocného krále
Olibria. Přijal je a požádal
o službu.
Dceru krále Olibria
držel v zajetí
bazilišek. Bruncvík
přislíbil, že se
pokusí ji vysvobodit.
Trvalo den a noc, než
Bruncvík stvůru konečně
přemohl.
V jeskyni nalezl vyděšenou
královskou dceru…
… a dle slibu ji
odvedl k otci.
Kromě princezny však
v jeskyni nalezl i dávno
ztracený kouzelný meč.
Jeho mocí naráz
padaly hlavy všech
nepřátel.
kRÁL OLIBRIUS BYL RÁD,
KDYŽ VIDĚL SVOU DCERU
ŽIVOU A ZDRAVOU.
Pak si ale všiml, CO ZA
MEČ SI S SEBOU BRUNCVÍK
Z JESKYNĚ PŘINESL.
DOBŘE VĚDĚL, CO JE TO ZA MEČ
A JAKÁ MOC SE V NĚM SKRÝVÁ.
Nedokázal odolat
touze po kouzelné zbrani.
Ujistil bruncvíka, že jej další den
vypraví na cestu domů, jak bylo
ujednáno. V noci však do jeho
komnaty poslal vrahy.
Bruncvík ale zradu tušil,
a tak byl připraven.
Když se lotři přiblížili,
tasil meč a vyslovil zaklínadlo.
Všichni vrazi se okamžitě
skáceli k zemi o hlavu kratší.
Zrádnému králi Olibriovi hrdý
rytíř dopřál čestný souboj.
Nepoužil magii.
Nakonec se meč, po
kterém král olibrius
tak toužil, stal jeho
zkázou.
Když se Bruncvík po letech
bojů a útrap navrátil domů, jeho
ženě dvořané právě chystali
svatbu s novým nápadníkem. Nikým
nepoznán tajně na hostině vložil
do královniny číše svůj snubní
prsten.
Když královna během přípitku prsten
nalezla, nemohla uvěřit svým očím.
A tak žili šťastně
až do smrti.
VIDÍŠ, KRÁLOVSKÁ VÝSOSTI,
JAKÉ ÚTRAPY NA TEBE ČEKAJÍ? TVŮJ DĚD
SE OŽENIL VE ČTRNÁCTI A TOBĚ CÍSAŘ
NAŠEL MANŽELKU UŽ JAKO CHLAPCI. KOLIK
ŽE BYLO KRÁLOVNĚ JOHANĚ, KDYŽ JSTE
MĚLI SVATBU?
osm. také jsme
museli mít zvláštní
svolení od papeže.
ale tobě, kancléři jane,
takové nebezpečí nehrozí!
ty se ženit nebudeš. vždyť
brzy opustíš královskou
službu pro míšeňskou berlu,
prsten a biskupský klobouk.
Raději nám, pane Beneši,
poraďte, odkud se ten
Bruncvík vzal. To jméno
nezní zrovna česky…
pravda, bruncvík,
brunšvík... vždyť zlatého lva
mají na rodovém hradě
saští vévodové v brunšviku.
sochu z bronzu.
a slavného
brunšvického vévodu jindřicha
nazývali lev. červený brunšvický
erb je českému dost podobný,
nemyslíte?
pravda.
a z brunšvika
je nakonec
český hrdina.
vím, že je to jenom
báje, ale lev z našeho znaku
i ten kouzelný meč by se hodil.
ta saň, se kterou bojovali, mi
totiž připomíná naše odpůrce. ti
mají hlav snad ještě víc.
Protivníků máme až
běda. Uhájit korunu
nebude snadné.
já už na tomhle
světě dlouho nepobudu.
ale bojím se, že vy mladí
tu pomoc opravdu budete
hodně potřebovat.
1380 - morová epidemie
v českých zemích...